|
|
Gender a právo
Jará, Nikola ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Kosek, Jan (oponent)
Gender a právo Abstrakt Rovnost žen a mužů, neboli genderová rovnost, je aktuálním tématem, které se týká nás všech, a přesto se mu v českém právním prostředí nevěnuje dostatečná pozornost. Právní úprava otázky rovnosti a rovných příležitostí je nadále nedostatečná a Česká republika v rámci evropského průměru za ostatními státy zaostává. Chybí zájem o tuto problematiku a skutečná snaha nerovnost žen ve společnosti řešit. V teoretické rovině mají ženy a muži zákonem garantovány stejná občanská a politická práva, včetně práva na stejnou odměnu za stejnou práci. V praxi je však výrazně patrný rozdíl, a to zejména na pracovním trhu a v oblasti rozhodování. Jednou z cest, jak docílit rovnosti ve společnosti jsou pozitivní opatření. Práce vysvětluje teoretické pojmy související s touto problematikou jako je rovnost, diskriminace a pozitivní opatření, analýzu právní úpravy rovnosti a genderové politiky státu a rozbor klíčových oblastí, v nichž jsou ženy v obtížném a nevýhodném postavení. Dále jsou v práci reflektovány společenské příčiny přetrvávající nerovnosti, vliv genderové segregace a genderových stereotypů a nerovného postavení žen ve veřejném životě. Cílem práce není pouze popsat vztah genderu a práva v České republice, ale zároveň uvést i možná řešení, která by vedla k dosažení faktické rovnosti mezi muži...
|
|
|
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....
|
|
|
Pojem pozitivní opatření v judikatuře ESD
Plachý, Robert ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Provedená analýza jednotlivých pramenů evropského práva včetně judikatury Evropského soudního dvora ve vztahu k problematice pozitivních opatření umožňuje učinit následující zobecňující závěry. Pozitivní opatření jsou v rámci právního systému Evropské unie pojímána jako jedna z přípustných výjimek ze zásady rovného zacházení, a mohou být tedy uplatňována pouze v případě, pokud jejich zavedení některé z ustanovení primárního nebo sekundárního práva výslovně připouští. Jednotlivé členské státy EU nemají povinnost institut pozitivních opatření do svých právních řádů v žádné podobě zakotvit. Pokud se však pro zavedení pozitivních opatření rozhodnou, musí být taková národní právní úprava v souladu s obecnou zásadou rovného zacházení podle evropského práva. Původně byla pozitivní opatření v právním řádu Evropské unie umožněna přijímat pouze za účelem dosažení rovných příležitostí příslušníků obou pohlaví v oblasti přístupu k zaměstnání. S postupem vývoje evropské integrace se však oblast přípustného uplatnění pozitivních opatření významně rozšířila z hlediska osobní i věcné působnosti. Pozitivní opatření je v současnosti přípustné zavádět v oblasti profesního života i ve prospěch skupin osob určité rasy, etnického původu, náboženského vyznání, věku, sexuální orientace nebo zdravotního postižení....
|
|
|
Sexuální obtěžování a jiné druhy dikriminace v pracovněprávních vztazích
Kopřivová, Lucie ; Hejda, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je vypracována na téma Sexuální obtěžování a jiné druhy diskriminace v pracovněprávních vztazích. Práce je rozdělena na dvě hlavní části ? teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny nejdůležitější pojmy, které souvisí s diskriminací. Dále jsou uvedeny zákonné úpravy týkající se oblasti diskriminace. Je zde zmíněno mezinárodní právo, právo platné v Evropské unii a právní úpravy České republiky. Další části jsou věnovány problematice diskriminace se zaměřením na mobbing a sexuální obtěžování. V praktické části je srovnání právní úpravy v ČR a EU. Dále je uvedeno dotazníkové šetření, které bylo provedeno na vzorku studentů. Poslední část je věnována úřadům práce a inspektorátům práce a jejich využití. V závěru je shrnut problém diskriminace a sexuálního obtěžování v pracovněprávních vztazích.
|
host ::
RSS.